Halásztelek
Halásztelek [halástelek] je město v Maďarsku v župě Pest, spadající pod okres Szigetszentmiklós, nacházející se na říčním ostrově Csepel. Město je součástí aglomerace Szigetszentmiklósu (sousedí s jeho městskou částí Lakihegy). V roce 2015 zde žilo 9 056 obyvatel, z nichž jsou 84,9 % Maďaři.
Dne 1. března 1950 se stal Halásztelek samostatnou obcí pod názvem Herminatelep. V roce 1951 přijal dnešní název. Zpočátku zde žilo asi 1500 obyvatel, ale díky blízkosti Budapešti se jejich počet rychle zdvojnásobil díky postupnému trendu suburbanizace, který probíhal i za dob existence Maďarské lidové republiky.
V následujících letech se začala rozvíjet infrastruktura obce. Od počátku padesátých let zahájil budapešťský dopravní podnik (BKV) provoz příměstské autobusové linky č. 38, která byla v šedesátých letech rozšířena o další tři linky (38/A, 38/B a 38-červená"). S nárůstem počtu obyvatel začala také její modernizace. Odstartovalo připojování vodovodů k rodinným domům a výstavba kanalizační sítě, která po dokončení otevřela možnost výstavby větších obytných celků. První sídliště tak začala vyrůstat na konci 60. let. Ubylo tak sadů a přibyla zastavěná obylast. Zlepšily se veřejné služby.
Sedmdesátá léta přinesla zásadní obrat v oblasti školství. V roce 1971 bylo otevřeno odborné zahradnické učiliště (nyní Reformovaná střední škola Štěpána Bočkaje) a začala výstavba nové moderní základní školy.
Dne 1. března 1950 se stal Halásztelek samostatnou obcí pod názvem Herminatelep. V roce 1951 přijal dnešní název. Zpočátku zde žilo asi 1500 obyvatel, ale díky blízkosti Budapešti se jejich počet rychle zdvojnásobil díky postupnému trendu suburbanizace, který probíhal i za dob existence Maďarské lidové republiky.
V následujících letech se začala rozvíjet infrastruktura obce. Od počátku padesátých let zahájil budapešťský dopravní podnik (BKV) provoz příměstské autobusové linky č. 38, která byla v šedesátých letech rozšířena o další tři linky (38/A, 38/B a 38-červená"). S nárůstem počtu obyvatel začala také její modernizace. Odstartovalo připojování vodovodů k rodinným domům a výstavba kanalizační sítě, která po dokončení otevřela možnost výstavby větších obytných celků. První sídliště tak začala vyrůstat na konci 60. let. Ubylo tak sadů a přibyla zastavěná obylast. Zlepšily se veřejné služby.
Sedmdesátá léta přinesla zásadní obrat v oblasti školství. V roce 1971 bylo otevřeno odborné zahradnické učiliště (nyní Reformovaná střední škola Štěpána Bočkaje) a začala výstavba nové moderní základní školy.
Mapa - Halásztelek
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |